Ach můj milovaný, všechna stvoření zaplavuje vášeň, a jako zlatá kometa na nebi, letí z mých úst toto volání.
O moja voljena sva stvaranja preplavljuju strascu, i kao zlatna kometa na nebu, iz mojih usta prasti plac.
A jako absolutní, B jako blbec.
A za avion, B za bure
A on, A jako absolutní, B jako blbec.
i on... Za apple, B za loptom!
Znala jsem svoje IQ, byla jsem považována za chytrou a jako dítěti mi říkali, že jsem nadaná.
Znala sam svoj nivo inteligencije jer sam sebe doživljavala kao pametnu i govorili su da sam bila nadareno dete.
A jako největší atrakci mě vzal do laboratoře patologie a vytáhl skutečný lidský mozek naložený ve sklenici a položil mi ho do rukou.
I kao posebnu nagradu, odveo me je u patološku laboratoriju i uzeo pravi ljudski mozak iz tegle i stavio ga u moje ruke.
I požehnal jim v ten den, řka: Skrze tebe požehnání bude dávati Izrael takto: Učiniž tobě Bůh jako Efraimovi a jako Manassesovi.
I blagoslovi ih u onaj dan i reče: Tobom će Izrailj blagosiljati govoreći: Bog da te učini kao Jefrema i kao Manasiju.
Lvíče Juda, z loupeže, synu můj, vrátil jsi se; schýliv se, ležel jako lev a jako lvice; kdo zbudí ho?
Laviću Juda! S plena si se vratio, sine moj; spusti se i leže kao lav i kao ljuti lav; ko će ga probuditi?
Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.
I to neka ti je kao znak na ruci i kao počeonik medju očima tvojim, da nas je rukom krepkom izveo Gospod iz Misira.
Jakož jsi živ ty, a jako jest živa duše tvá, žeť toho neučiním.
Tako ti bio živ i tako bila živa duša tvoja, neću to učiniti.
Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:
I biće kao svetlost jutarnja, kad sunce izlazi jutrom bez oblaka, i kao trava koja raste iz zemlje od svetlosti iza dažda.
Jejichž obyvatelé mdlí byli, předěšení a zahanbení, byvše jako bylina polní a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a jako osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo obilí.
Zato koji u njima žive iznemogoše, uplašiše se i smetoše se, postaše kao trava poljska, kao zelena travica, kao trava na krovovima, koja se suši pre nego sazri.
Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
Kao što sluga uzdiše za senom i kao što nadničar čeka da svrši,
Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
Nisi li me kao mleko slio i kao sir usirio me?
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
Jer se kao trava brzo kose, i kao zeleno bilje venu.
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Koji su istrebljeni u Aendoru, nagnojiše sobom zemlju.
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Kao što oganj sažiže šumu, i kao plamen što zapaljuje gore,
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Nek se obuče u kletvu kao u haljinu, i ona nek udje u njega kao voda, i kao ulje u kosti njegove.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Kakav je ocat zubima i dim očima, takav je lenjivac onima koji ga šalju.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Kao sneg u leto i dažd o žetvi, tako ne dolikuje bezumnome čast.
Budete zajisté jako dub, s něhož lístí prší, a jako zahrada, v níž vody není.
Jer ćete biti kao hrast kome opada lišće i kao vrt u kome nema vode.
I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jeden každý k lidu svému se obrátí, a každý do země své uteče.
I biće kao srna poplašena i kao stado koje niko ne sabira; svako će gledati za svojim narodom, i svako će bežati u svoju zemlju.
Ale dám jej do ruky těch, jenž tě ssužují, kteříž říkali duši tvé: Sehni se, ať přes tě přejdeme, jimž jsi podkládala jako zemi hřbet svůj, a jako ulici přecházejícím.
Nego ću je dati u ruke onima koji te muče, koji govoriše duši tvojoj: Sagni se da predjemo, i ti si im podmetao ledja svoja da budu kao zemlja i kao ulica onima koji prelaze.
Nebo jako ženy propuštěné a v duchu sevřené povolá tě Hospodin, a jako ženy mladice, když v pohrdnutí budeš, praví Bůh tvůj.
Jer kao ženu ostavljenu i u duhu ožalošćenu dozva te Gospod, i kao mladu ženu puštenu, govori Gospod.
I díš: Kdo jsou ti, kteříž se jako hustý oblak sletují, a jako holubice k děrám svým?
Ko su ono što lete kao oblaci i kao golubovi na prozore svoje?
Nebo aj, já postavuji tě dnes jako město hrazené, a jako sloup železný, a jako zdi měděné proti vší této zemi, proti králům Judským, proti knížatům jejím, proti kněžím jejím, a lidu země této.
Jer evo ja te postavljam danas kao tvrd grad i kao stup gvozden i kao zidove bronzane svoj ovoj zemlji, carevima Judinim i knezovima njegovim i sveštenicima njegovim i narodu zemaljskom.
Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu?
Nado Izrailjeva! Spasitelju njegov u nevolji! Zašto si kao tudjin u ovoj zemlji i kao putnik koji se svrati da prenoći?
Protož i já byl jsem jako mol Efraimovi, a jako hnis domu Judovu.
Zato ću ja biti Jefremu kao moljac i kao crv domu Judinom.
Když odejdou, roztáhnu na ně sítku svou, a jako ptactvo nebeské přitrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich.
Kad otidu, razapeću na njih mrežu svoju, kao ptice nebeske svući ću ih, karaću ih kako je kazivano u zboru njihovom.
I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohně, a jako vody mající spád dolů,
I gore æe se rastopiti pred Njim, i doline æe se rasesti, kao vosak od ognja i kao voda što teèe niz strmen.
Lízati budou prach jako had, a jako hadové zemští s třesením polezou z děr svých; k Hospodinu Bohu našemu, předěšeni jsouce, poběhnou, a báti se tebe budou.
Lizaæe prah kao zmija; kao bubine zemaljske drhæuæi izlaziæe iz rupa svojih; pritrèaæe uplašeni ka Gospodu Bogu našem, i Tebe æe se bojati.
Nebo on jest jako oheň rozpouštějící a jako mýdlo běličů.
Jer je On kao oganj livčev i kao milo beljarsko.
Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých.
A mesto iz pisma koje čitaše beše ovo: Kao ovca na zaklanje odvede se, i nem kao jagnje pred onim koji ga striže, tako ne otvori usta svojih.
Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.
On verova na nadu kad se nije bilo ničemu nadati da će on biti otac mnogim narodima, kao što mu beše rečeno: Tako će biti seme tvoje.
Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad.
Kad hule na nas, molimo; postasmo kao smetlište sveta, po kome svi gaze dosad.
Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme.
Jer mi nismo kao mnogi koji nečisto propovedaju reč Božiju, nego iz čistote, i kao iz Boga, pred Bogom, u Hristu govorimo.
Protož my na místo Krista poselství dějeme; a jako by Bůh skrze nás žádal vás, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.
Tako smo mi poslani mesto Hrista, kao da Bog govori kroz nas; molimo vas u ime Hristovo pomirite se s Bogom.
A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.
Zato se i rodiše od jednog, još gotovo mrtvog, kao zvezde nebeske mnoštvom, i kao nebrojeni pesak pokraj mora.
I budeť je spravovati prutem železným, a jako nádoba hrnčířova střískáni budou, jakž i já vzal jsem od Otce svého.
I pašće ih gvozdenom palicom, i oni će se razdrobiti kao sudovi lončarski; kao i ja što primih od Oca svog;
0.70981216430664s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
I kao i obièno, svaðamo se od 6.00. 